Obec je zřizovatelem malotřídní základní školy (1-4 ročník) s kapacitou třiceti žáků. Útulně zařízený interiér školy budí dojem domácího prostředí. Též mateřská škola , která je součástí ZŠ, je zařízena pro 25 dětí, které se v ní cítí dobře.
Dále v obci funguje občanské sdružení Sboru dobrovolných hasičů Čech a Moravy Želízy, jehož jednotka požární ochrany se v rámci IZS podílí na likvidaci nejrůznějších událostí nejen na území obce, ale na území obcí sousedních. Dále se sdružení stará o kulturní rozvoj v obci pořádáním především tanečních zábav a poznávacích zájezdů nejen pro své členy, ale i pro ostatní občany.
Ke kulturnímu vyžití, zejména pro mladší občany, přispívá i „Klub Kovárna“. Zde se pořádají menší hudební produkce, ale i sportovní akce jako jsou např. turnaje ve stolním tenise, stolním fotbale a šipkách.
Obec Želízy je členem Svazku obcí povodí Liběchovky, jehož hlavním cílem je rozvoj členských obcí, mezi které patří obce Liběchov, Tupadly, Medonosy a Vidim.
    Želízy jsou vyhledávaným turistickým místem díky sochařskému umění pana Václava Levého, který v první polovině 19. století vytvořil v okolních pískovcových skalách komplex plastik při Brocenské cestě jsou to Harfenice, kaple Máří Magdaleny a relief Hada nad Želízemi pak Čertovy hlavy, Klácelka a Blaník.
     Do příjemného prostředí je zasazen i Kemp Želízy s kapacitou 60 lůžek pro letní rekreanty, kteří vzhledem k poloze Želíz mají možnost navštívit spoustu zajímavých míst v okolí např. zámek a soutok Labe s Vltavou na Mělníku, hrad Kokořín, Máchovo jezero v Doksech a jiné. Pro letní osvěžení je v sezóně v provozu místní koupaliště. 



Trocha historie nikoho nezabije

Želízy jsou starou slovanskou obcí. Písemná zmínka je již z roku 1360, kdy Mikuláš Pátek ze Želez pronajal svůj zdejší statek klášteru premonstrátů na Strahově. Součástí obce je bývalá ves Malý Hubenov, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1376. Tato ves byla ve třicetileté válce v XVII. století zpustošena a vylidněna. Znovu byla osídlena až koncem XVIII. století.

Původ názvu obce Želízy není dosud plně objasněn. Nejspíše je však odvozen od železitých pramenů, které se zde v minulosti nacházely.
Želízy až do počátku XVII. století vždy patřily českým občanům. Potom se však obec začala postupně poněmčovat. Před 1. světovou válkou žily v obci jen tři české rodiny. Tento proces pokračoval i po vzniku Československé republiky v roce 1918. Ještě v roce 1921 se v obci k české národnosti přihlásili jen 23 občané. Proto i první česká škola byla v obci založena až v roce 1927. V letech 1938-1945 byly Želízy součástí tvz. Velkoněmecké říše. Vyřešení národnostní otázky přinesl až rok 1945, kdy na základě rozhodnutí vítězných mocností byli němečtí občané z obce odsunuti do Německa. Podle nejstarších doložených písemností měla obec v roce 1843 51 dům a 306 obyvatel.

Již v XIX. století byla obec považována vzhledem ke své krásné poloze a okolí za klimaticky léčebné letovisko. Malebné okolí s bohatstvím lesů, příznivé podnebí a úhledná úprava obce lákala již tehdy hosty k pobytu. Friedrich Bernau ve své knize "Der plitische Bezirk Dauba" z roku 1888 píše o obci: "Cizinecký ruch je na výši. V několika posledních letech zde přebývá 50 letních hostů nepočítaje nespočet turistů, kteří zde najdou kořeněný lesní vzduch a ve zdejších pískovcích vyhledávají vytesané figury".Před 2. světovou válkou sem jezdilo i několik set hostí, převážně pražských židů. Svůj rekreační charakter si obec zachovala dodnes. Po roce 1945 zde bylo vybudováno 50 rekreačních chat a vystavěn kemp s 18 chatkami.

Z význačných osobností v minulosti v obci žili:

žádné příspěvky