Mapy mého srdce
Petr Skála
- 1. červen 2011, 03:33:49
Abstrakt
V roce 2018 si připomeneme 500 let od vydání první mapy Čech Klaudiánovy mapy . Využijme tohoto výročí k propagaci a k lepšímu zviditelnění kartografie ?
Klíčová slova: Kartografie, Klaudiánova mapa (1518) , propagace kartografie
Abstract
English Claudian´s mapis the first map which was got out in the Czech Republic in the year 1518. So in the year 2018 we will celebrate anniversary. It will be 500 years old. Let´s take advantage of this anniversary for propagation of cartography.
Keywords: Cartography, Claudian´s map (1518), publicity cartography
Úvod
Jedna obuvnická firma vyslala nezávisle na sobě do pralesa dva své nejlepší obchodníky. První poslal zprávu. ”Není tu pro nás nic zajímavého. Narazil jsem jen na podivné domorodce, kteří jsou bosí.” Druhý zprávu poslal o den později a byla odlišná. ”Je to skvělé. Narazil jsem na domorodce a všichni tu jsou bosí.” S uživateli map je to stejné. Věřme tomu, že všichni lidé kolem nás mohou být uživateli map. Ptejme se, proč tomu tak není.
1. Průzkum mezi studenty
Výuka geodezie je zajišťována na několika fakultách České zemědělské univerzity i pro studenty kombinovaného studia. Jelikož tento druh studia si vybírají konkrétně na České zemědělské univerzitě ženy a muži, kteří jsou narozeni ve věkovém intervalu ročníků od 1951 až po 1990, dále mají nejrůznější profese, navíc maturovali na nejrůznějších středních školách a učilištích a ještě k tomu bydlí nebo mají zaměstnání ve všech krajích České republiky, jde o velmi zajímavý vzorek populace. Proto zeptat se studentů kombinovaného studia na cokoliv může být z pohledu novináře, pracovníka reklamní agentury, sociologa, pedagoga, statistika, ale i kartografa velmi lákavé. Nevyužít této možnosti, je pro jakéhokoliv badatele, který chce znát zpětnou vazbu, neomluvitelné. Proto autor tohoto příspěvku oslovil v časovém rozmezí tří let více než pět set těchto studentů a chtěl od nich znát odpovědi na otázky, u kterých oslovení studenti neměli žádný důvod odpovídat jinak než pravdivě, neboť by si vylepšenými údaji nijak nepolepšili při plnění podmínek k získání zápočtů nebo zkoušky z geodezie.
1.1 Kolik máte doma kartografických děl ?
Otázka byla jednoduchá. Kolik doma máte kartografických děl, které si můžete kdykoliv půjčit a využívat je ? Větu s otazníkem na konci bylo nutné směrem k dotazovaným ještě doplnit o další vysvětlení. Tato díla nemusí být jen vaše vlastní, ale počítejte mezi ně i ta díla, jež jste si nekoupili, ale patří třeba rodičům, sourozencům, partnerům nebo dětem a můžete si je kdykoliv půjčit a využívat je. Pak jedním kartografickým dílem je globus, dalšími jsou třeba atlas světa, turistická mapa Šumavy nebo plán Prahy. Jejich počet nemusíte přesně určit, stačí je zařadit do kategorií a napsat, že map máte méně než deset, méně než dvacet, a tak je zařazovat až po nejvyšší hranici více než sto děl. Pokud jste při čtení těchto řádků zrovna nyní začali sami počítat, kolik máte doma kartografických děl, pak je to v pořádku. Autor průzkumu předpokládá, že většina čtenářů Sborníku vydaného ke Kartografické konferenci 2011 by se asi zařadila do kategorie (6) uživatelů více než sto kartografických děl, což je kategorie pro nespočitatelný počet map předpokládaný v dosahu kartografů.
1.2 Jak dopadly výsledky ankety mezi 519 dotazovanými studenty ?
Pokud se podíváte na následnou tabulku, tak zjistíte, že výsledky z dotazníku pátrajícího po počtu map v domácnostech respondentů jsou zarážející. Téměř třetina má v dosahu jen 10 a méně kartografických děl bez dalšího zkoumání jejich stáří či aktuálního obsahu těchto děl.
Tab.1 Výsledky u 519 dotazovaných studentů …
kategorie
|
počet (x) kartografických děl
|
počet respondentů v %
|
1
|
10 > x kartografických děl
|
29 (150)
|
2
|
20 > x > 10 kartografických děl
|
20 (104)
|
3
|
30 > x > 20 kartografických děl
|
18 (94)
|
4
|
50 > x > 30 kartografických děl
|
20 (104)
|
5
|
100 > x > 50 kartografických děl
|
7 (36)
|
6
|
100 < x kartografických děl
|
6 (31)
|
2. Kampaň za zviditelnění kartografie
Každá významná firma, která přichází na trh s novým výrobkem nebo se službou, spustí takovou reklamu, že se to dozví i slepý a hluchý spoluobčan. Není divu, neboť vybraná reklamní agentura, která získá zakázku na zviditelnění nového produktu, před reklamní kampaní spolupracuje s psychology, sociology, výtvarníky a s dalšími umělci a tvůrci, aby všechno na sebe navazovalo a spolu ladilo. Pokud máte peníze stačí vědět jen koho má kampaň zasáhnout a kdy k ní má dojít. Vše ostatní zařídí agentury.
2.1 V předvečer velké kartografické revoluce
Rozjeďme kartografickou kampaň, jež bude propagovat obor, který máme všichni rádi. Víme již, že profesionální agentury dokáží i nemožné, ale jenom pokud máte peníze. Nu a to je právě to, s čím kartografové nerozhazují a bohužel žádné peníze na kampaň ani autor článku v dosahu nikde nevidí. Zato si troufá tvrdit, že kartografové žádnou reklamní agenturu nepotřebují a přesto velkou informační revoluci mohou spustit. Navíc se ví, že má kampaň zasáhnou každého a že zásahy měly působit už včera. Půjde to i bez psychologů, sociologů a kreativních tvůrců? Pokusme se o to !
2.2 Není to komerční informace
Agentury totiž mají narozdíl od kartografů omezenou působnost. Mohou si koupit reklamní čas v televizi, v rozhlase, koupí si i inzertní plochu v denním tisku a v časopisech nebo si najmou místo pro velké plakáty. Angažují umělce, sportovce, bývalé a někdy i současné politiky občas i vědce. To je všechno pěkné, ale drahé. Každým dnem, kdy kampaň běží, naskakují do sloupce výdajů statisíce korun. Propagovat jen obor má proti prášku na praní jednu výhodu. Není to nebo to alespoň nemusí působit jako komerční propagace. Tak proč to neděláme intenzivněji než dosud ? Proč v porovnání s články a dalšími příspěvky v mediích, které se zabývají například srovnatelnými i nesrovnatelnými obory jako jsou archeologie, astronomie nebo sexuologie, jsou na tom kartografové podstatně hůře.
2.3 Proč kartografové potřebují reklamu
Kartografii jako obor přeci zatím nikdo neruší, nikdo ji nezesměšňuje, neskandalizuje a až na malé výjimky, se nic neděje ani samotným kartografům. Přesto autor tohoto textu má pocit z rozhovorů s některými studenty České zemědělské univerzity na prvním cvičení z geodezie, že mají z kartografie nedostatečné znalosti. Ty začínají a končí zpravidla u drobností, které studentům uvízly v hlavách ze středoškolských učebnic geografie. Autora mrzí, že mnoho studentů na konkrétní univerzitě má při cvičení z geodezie problém vyznat se například ve vrstevnicích na topografické mapě. Přitom většina z nich maturovala na gymnáziích. Právě proto by měla propagace kartografie probíhat v ruku v ruce s geografy.
2.4 Popořadě
Ptejme se, s čím se kartografové mohou pochlubit, na co mají upozorňovat, co neustále opakovat a co učit ? Chlubit se kartografové mohou určitě historií, ale pochvalu si zaslouží i současnost. Vždyť výsledky práce většiny současných českých kartografů, pokud nejsou přímo na světové úrovni, jsou alespoň na evropské úrovni . Ve skromnosti se o tom dozvídají bohužel jen účastníci kongresů mezinárodní kartografické organizace ICA a dalších odborných setkání a čtenáři zpráv z těchto akcí.
Málokdo totiž ví, že na českém trhu kartografických služeb je silná konkurence, jež by zpravidla neměla dovolit bez pozdějších následků produkovat práce a zajišťovat jim služby, které by obor urážela už samotným označením, že jde o mapy.
Upozorňovat lze na osobnosti z kartografické minulosti, jako jsou například osobnosti, jejichž jména pouhou náhodou začínají písmenem K jako například: Klaudián, Komenský, Kořistka, Kuchař a další. Upozorňovat musíme i na důležité události a výročí třeba na vydání nových kartografických děl, uskutečnění důležitých rozhodnutí a prací a při té příležitosti lze samozřejmě zase vyzdvihnout osobnosti a věci. Víte co. Napište si tři slova: lidé, věci a události do kruhu, neboť v tomto případě v tomto kruhu jsme.
Autor článku se domnívá, že učit o kartografii je nutné a to kohokoliv. Kartografie se dostane na základních školách tak leda do učebnic zeměpisu. Ale i tady by se mohli studenti učit pracovat a užívat více nových kartografických produktů, orientovat se v nich a umět posoudit kvalitu zobrazených informací. Necítím se být odborníkem a kritikem současných školních osnov z předmětů jakými jsou zeměpis a geografie základních a středních škol, pokud náhodou nebyly zrušeny, avšak práci s mapou většina žáků bohužel nepovažuje za radostnou činnost. Proč by však lásku k mapám a třeba i k postupům, jak vznikly, měli v dětech vyvolávat jen učitelé základních škol? V současné informační společnosti máme přeci větší možnosti působení na děti než prostřednictvím vyučování zeměpisu.
2.5 Televize je nejdůležitější
Autor textu tvrdí, že se kartografové na televizní obrazovku do hlavních zpravodajských relací dostanou spíše jako ponurá senzace než jako pozitivní zpráva. Dvě a možná že všechny televize určitě dají přednost zprávě o zlodějovi, který vyřezával v archívech mapy ze starých atlasů, než o unikátním díle, které bylo zrovna vydané. Naštěstí však nejsou jen zprávy po 19 hodině, ale také pořady informující o novinkách ve vědě a technice a ranní pořady k dobrému ránu, kde už párkrát někteří kartografové mohli pohovořit o oboru, byť v méně sledovaném čase. I toto je samozřejmě cesta, jak obor zviditelnit. Mohli bychom využít i další možnosti osvěty například v regionálních večernících na České televizi a v pořadech na zpravodajském programu ČT 24. U komerčních televizí by bylo dobré, aby se otázky z kartografie dostaly do kvizových nebo do zábavných pořadů. Málo se ví, že několik zajímavých zahraničních relací už bylo uvedeno na programech kabelových televizí například Spektrum. Pokud je však chcete sledovat, chce to jen každý týden podrobně prostudovat televizní program a nezapomenout si včas pustit televizi. Přiznejme si, že televize je v osvětové činnosti nejúčinnějším mediem.
2.6 Jak ukazovat mapy v rozhlase
Výsledky zeměměřické činnosti nemusíme jen ukazovat, ale lze o nich i pěkně povídat. Rádií s vhodnými pořady je takový počet, že si určitě vyberete kam se vnutit, vetřít, vniknout, navštívit a kde povídat do éteru o kartografii. Nezapomínejme, že pokud přijdete s nápadem na vyprávění o mapách, tak to může zajímat obě strany. Většina redaktorů se obává jen toho, aby jejich příspěvek nebyl označen jako komerční a čím, je novinář méně zkušený a otřelý, tím je obava o to větší. Mluvit o oboru, „To není nic, proti ničemu,“ jak vtipně podotýká v jedné své hře Jan Werich. Oboustranně zajímavou spolupráci s medii lze brát podle receptu „Kdyby nic, tak o sobě alespoň víme“. Navažme také spolupráci s regionálními rádii. Poznejte v těchto rádiích redaktory, kteří mají na starosti třeba zprávy konkrétně vysílají o vědě.
2.7 Papír unese všechno
Myslím na denní tisk, kde je stejná situace jako v rozhlase. O čem lze povídat, o tom lze do novin i psát a navíc článek lze doplnit fotografiemi nebo obrázkem. S obavami s komerčních příspěvků je to u píšících novinářů obdobné. Nezapomeňme, že velký význam a zajímavou čtenářkou obec má regionální tisk. Sice oslovuje menší skupinu čtenářů, ale zato je tato skupina zajímavá právě pro to regionální ohraničení. A jak dostat kartografii na stránky obrázkových časopisů mezi křížovky, recepty a módní styly ? Autora článku napadly nejpitomější možnosti i nemožnosti. Čím je nápad více trhlý, tím snad by byla možná jeho publikace.
Zařiďme tedy v redakcích těchto časopisů zveřejňování odpovědí celebrit na nejrůznější otázky. Například … Kdy jste naposled bloudili podle mapy ? Jakou mapu máte nejraději? Autor sám občas někomu veřejně známému podobné otázky položil a je pravda, že moc se od celebrit většinou nedozvěděl. Jsou však výjimky, jako například slavný herec Vladimír Ráž, který propůjčil hlas ve filmu nejslavnějšímu literárnímu zeměměřiči Old Shaterhandovi. Ten si před lety po položené otázce vzpomenul na svého otce, který jako penzista vypomáhal coby figurant geodetům, kteří prováděli mapování. Může to být pro barevné časopisy zajímavé?
Odborný tisk je pro samostatnou kapitolu. Propagovat kartografii v Geodetickém a kartografickém obzoru nebo v Zeměměřiči je jako nosit dříví do Lesnické práce.
Autor jako dlouholetý člen Rady Svazu geodetů a kartografů a výboru Kartografické společnosti ví, že tu jakási snaha o zveřejňování některých zásadních informací o kartografii vypracovaných těmito spolky je.
Nutné je však informace předat dál spíše časopisům jako jsou Ekonom, Euro, Profit, Stavitel a dalším.
2.8 Letem světem internetem
Na Internetu je určitě pole neorané nebo alespoň málo zorané. Protože o webových stránkách odborných časopisů platí totéž, co o odborném tisku, věnujme se firemním webům.
Některé firemní weby vydavatelů map mají velmi slušnou úroveň a líbí se, že na nich najdete vedle popisovaných novinek i soutěže, zajímavosti a všeobecné informace. Vše je zpravidla napsáno přijatelně i pro laiky a to je dobře.
Webové stránky kateder nebo ústavů vysokých škol nebo dokonce soukromé webové stránky studentů si zaslouží rovněž pochvalu a nezlobte se, že autor článku není konkrétní, neboť při upozorňování na jeden web by si udělal zle s těmi, kteří editují ten svůj stejně dobrý web, ale on by na něj zapomenul.
Je nutné připomenout jedinečnou službu na stránkách VÚGTK, která monitoruje média. Po přihlášení si přečtete třeba i to, co napsal Písecký deník o tom, jak v jedné hospodě tohoto regionu mají přesně vyznačenou nadmořskou výšku nálevního pultu, což jim údajně změřili z dobrého rozmaru pracovníci Zeměměřického úřadu. Určitě však autorovi článku po prohlédnutí monitorovaných zpráv dáte za pravdu, že se o kartografii píše velmi málo, spíše tu najdete informace o katastru nemovitostí a GPS.
2.9 Kdo za to může, že se kartografie nezviditelňuje
Nikdo a možná všichni. Máslo na hlavě mají třeba i úředníci ze Zeměměřického úřadu, kteří by mohli více učinit pro propagaci oboru a to nejenom při propagací produktů státního mapového díla, ale třeba dalšími televizními exkurzemi do historie mapování, vydávání děl a osobností kartografie a zeměměřictví. Máslo stéká z hlavy i autorovi článku, protože je členem Rady Českého svazu geodetů a kartografů a a výboru Kartografické společnosti byť se snaží v mezích svých možností a většinou i ve velmi omezeném volném čase občas něco uskutečnit..
Protože v disciplíně propagace kartografie jsme spíše v situaci, že jsme před orbou pole neoraného než před sklizni, připravme si před osevními pracemi alespoň scénář.
a) Sestavme z řad zkušených zeměměřičů, pedagogů a studentů skupinu lidí třeba pod hlavičkou Kartografické společnosti ČR a Českého svazu geodetů a kartografů , kteří by se chtěli podílet na propagaci kartografie.
b) Nabídněme členství v těchto organizacích a poskytněme informace pedagogům středních škol z oborů (lesnictví, zemědělství, stavebnictví, životní prostředí. Proč ? Předmět geodezie tam vyučují většinou pedagogové, kteří nemusí mít vzhledem k zaměření jejich původního vzdělání dokonalý přehled o kartografii.
c) Připravme další populární publikace, které by po půlstoletí mohly mít na některé mladé lidi stejný účinek jako měla kdysi kniha Pojďme s námi měřit zeměkouli.
d) Pedagogové na vysokých školách - zařaďme jako témata bakalářských prácí oblast propagace, reklamy a zviditelňování oboru kartografie.
e) Nestyďme se zato, že jsme nebo jsme byli kartografy nebo zeměměřiči a chlubme se tím na veřejnosti.
f) Pokusme se přesně definovat, co je a co
|