VímeVíte.cz
Kronika VímeVíte   |   Fórum   |   Kontakt
http://www.planstudio.cz


Obrana map při útoku na školství
Petr Skála - 9. únor 2011, 11:54:53

Oldřich Botlík, je autorem, který  se zabývá testováním a vzdělávací politikou a právě on  uveřejnil v MFDnes článek, kterým na příkladu měřítka uváděl, jak je chybný tento příklad a následně dospěl k názoru, že chybná celá koncepce testování znalostí žáků z matematiky. Jenže si to chlapík  popletl, a nepoznal. že přéklad s měřítkem mapy  patří spíše než do matematiky do zeměpisu. Požádali jsme některé přední české kartografy o stanovisko k tomu článku a nejvýstižnějši a také jako první se k tomu vyjádřil Vít Voženílek, uveřeňujeme jeho odpověď, kterou jsme poslali do redakce MFDnes.

 





Autor článku "Změřte měřítko" Oldřich Bortík si pro svoji argumentaci, jak špatně se učí matematika na školách,
vybral příklad ze zeměpisu, konkrétně kartografie, ještě konktétněji z
učiva o měřítku mapy. Na (podle něho) zbytečné úloze o výpočtu měřítka
mapy podle délky trasy ukazuje zastaralost myšlení tvůrců vzdělávacích
programů a autorů učebnic a testů.

S tvrzením, že vzdělávání, jeho hodnocení, průběh a vybavenost učebnicemi
a pedagogy je špatné, nemoderní a po dobu 30 let téměř stále stejné, lze
souhlasit. Lze souhlasit i s tím, že technologie předběhly ministertvo a
že RVP, resp. ŠVP, jsou jen přepsané osnovy. Problémem však je, že
příklad, který si autor zvolil jako ukázkový příklad k jeho "lynčování"
českého vzdělávacího systému, spíše poškozuje zeměpis, konkrétně
kartografii, ještě konkrétněji učivo o měřítku mapy. Proč?

Přestože je (podle slov autora) odpověď obsažena v otázce, spousta žáků ba
dokonce ani učitelů neumí rychle správně odpovědět. Půjdeme-li k podstatě
učiva, pochybuji, že učitelé vysvětlují a správně učí definici měřítka
mapy. Já bych každému učiteli zeměpisu za učení, že "...měřítko mapy udává,
že 1 cm na mapě je tolik a tolik centimetrů ve skutečnosti..." odebral
vysokoškolský diplom. Tato definice je špatná a já za ni u zkoušky
studenty na VŠ (i studenty učitelství zeměpisu) vyhazuji.

Na okraj se patří uvést, že dobrý učitel ví, že tato úloha není o
bezduchém počítání měřítka, ale o propojení poznatků z různých předmětů,
abstrakci při myšlení a rozvíjení představivosti.

Na ještě větší okraj uvádím, že autorův popis výpočtu délky linie na mapě
je matematický pohled na problém měření na mapách a učitel zeměpisu by měl
žáky vést k jiným poznatkům. I to je důvod proč já bych otázku o měřítku
mapy do učebnice ani do  testu na základní škole nedával.

Závěrem na obranu map poslední tři věty:

Mapa je jedinečný dokument, který dokáže obrovské množství prostorových informací sdělit rychle a přesně (s
vědomím relativnosti obou pojmů).

Díky univerzálnosti jazyku mapy se studium a poznání jakéhokoli území na Zemi stává snadnější, rychlejší a
užitečnější.

Naučme proto žáky číst mapy.


prof. Vít Voženílek, Kartografická společnost ČR
 

 

Článek uvedený v MFDnes 2.2.2011 

02.02.2011 MFDnes - Oldřich Botlík - Názory - str. 10

Změřte měřítko


Stát chce testovat žáky, zda ovládají nesmysly

Autoři závazných pedagogických dokumentů jen pořád dokola opisují a rozmělňují staré nefungující osnovy, byť s přidáním nějakých těch „zahraničních zkušeností“. Ovšem bez porozumění tomu, oč v nich vlastně jde.

V jakém měřítku je zakreslena mapa, je-li na ní znázorněna patnáctikilometrová trasa od nádraží ke zřícenině čarou délky 30 cm? a) 1:2 000 b) 1:5 000 c) 1:20 000 d) 1:50 000 Tahle úloha se objevila na portálu rvp.cz jako součást ukázek připravovaných požadavků na výsledky vzdělávání z matematiky na konci 9. ročníku. Co je na ní špatně?
Všechno. Snad až na to, že „správná“ odpověď je obsažena v nabídce. Když držím mapu v ruce, nemá smysl počítat její měřítko, neboť je uvedeno v legendě. A protože nakladatelé navíc vědí, že téměř nikdo neumí s měřítkem mapy počítat, bývá tam nakreslena úsečka, z níž je patrné, jak dlouhý je na mapě rovný úsek měřící ve skutečnosti jeden kilometr, dva kilometry, tři kilometry atd. Úloha ilustruje jeden z důvodů, proč matematika děti nebaví a nerozumějí jí: co se tváří jako „ze života“, s ním často má pramálo společného.

Technologie předběhly ministerstvo

Autoři vůbec nepostřehli, že situace přesto obsahuje jeden zajímavý reálný prvek. Jak se na mapě změří délka trasy od nádraží ke zřícenině, když je cesta klikatá? Žákům to vysvětluje málokdo. Dřív totiž bylo takové měření pracné anebo vyžadovalo speciální nástroj. Moderní elektronické mapy však umožňují nahradit cestu plnou zákrut lomenou čarou složenou z krátkých úseček: uživatel prostě klikne na každém místě cesty, kde má mít čára zlom. Délka lomené čáry se počítá automaticky. Náhrada hladké křivky lomenou čarou je jedním ze základních, velmi nosných a rozšířených matematických postupů, kterým se na počítači můžou smysluplně zabývat už děti ve třetí třídě. Můžou přemýšlet o tom, proč délka lomené čáry není nikdy větší než délka křivky. Můžou zkoušet, co se stane, když bude lomená čára ještě „lomenější“. Můžou si do skutečné mapy promítnout záznam trasy z GPS, kterou měly na výletě s sebou. Můžou samy dospět k tomu, že obvod kružnice je přibližně šestinásobkem jejího poloměru. Můžou si klást další hluboké otázky a hledat na ně odpovědi… Tohle je skutečné vzdělávání!

Osnovy jsou věčné

Proč aspoň něco z toho nedělají ve škole? Protože autoři závazných pedagogických dokumentů jen pořád dokola opisují a rozmělňují staré nefungující osnovy, byť s přidáním nějakých těch „zahraničních zkušeností“. Ovšem bez porozumění tomu, oč v nich vlastně jde. Vzorečky, geometrické konstrukce, postupy při řešení rovnic - to přece není cíl, ale jen prostředek, s jehož pomocí si žáci mají víceméně samostatně uspořádávat v hlavě poznatky o světě, které jim matematika zprostředkuje. Jeden z mých nejlepších vysokoškolských učitelů matematiky říkával, že studium matematiky je dokonalá příprava na situace, které nikdy nenastanou.
Bouřlivý rozvoj moderních technologií přidal tomuto bonmotu na aktuálnosti. Má-li mít výuka matematiky smysl, musí respektovat svět žáků a pomůcky, které běžně používají nebo používat budou. Stanovit, co mají žáci umět, je obtížný úkol, který i ve velmi vyspělých zemích řešili několik let. Požadavky musí zohledňovat vývoj technologií i společnosti, ale také umožnit dostatečnou rozmanitost didaktických přístupů.

Testovat, testovat?

Ministr školství má jinou představu. Hlavně chce mít nějaké výstupní požadavky co nejdříve. Jejich podoba se má odvíjet od možností plošného testování žáků. To má probíhat na počítačích, asi aby bylo levné. Žáci tedy budou buď jen odklikávat správnou odpověď, nebo zapíšou nanejvýš výsledek výpočtu či krátký slovní výraz. Tím v podstatě vypadne z testů (a samozřejmě i z výuky) ta nepominutelná část výuky matematiky, která se týká matematizace reálných situací. Ministr dále chce, aby výsledek těchto primitivních testů sloužil jako hlavní kritérium pro přijetí na střední školu. Pokud se však zjistí, že žáci některé školy zaostávají, hodlá školu ponechat jejímu osudu - nejsou peníze. Na druhé straně si představuje, že testové úlohy nebo nápady na ně budou dodávat sami učitelé. Učitelé budoucích učitelů a pracovníci resortních výzkumných ústavů je prý potom dotvoří.

Ministr ničí práci učitelů

Spojení tolika hloupostí při jedné akci je neuvěřitelné. Přehlíží nejen průběh a výsledek dvaceti let diskusí o školství, ale i vše pozitivní, co vývoj po roce 1989 v našich školách přinesl. Hlavním úkolem těch, kteří chtějí školství pomoci, dnes proto nejsou výstupní požadavky ani plošné testy. Je jím vytvoření mechanismů, které odstraní zranitelnost vzdělávacího systému shora. Musíme jednou provždy zabránit tomu, aby jeden ambiciózní hyperaktivní ministr mohl mařit práci desetitisíců učitelů a ohrožovat tím vzdělanost statisíců žáků a studentů.


O autorovi|  Oldřich Botlík, autor se zabývá testováním a vzdělávací politikou 

měřítko mapy  
poměr zmenšení nezkreslené délky v mapě k odpovídající délce ve skutečnosti; označuje se výrazem 1 : M, kde M je měřítkové číslo.

Zdroj:    http://www.vugtk.cz/slovnik/1157_meritko-mapy



Fotografie
Vít  Voženílek
    
Diskuse Nový příspěvek


žádné příspěvky

 
Statistiky
Počet zobrazení článku (dnes / celkem): 2 / 135185