Šestnáctkrát o historii geodezie a kartografie
Petr Skála
- 18. prosinec 2010, 21:25:47
PRAHA (15. 12. 2010) - Budova Národního technického muzea sice ještě není pro veřejnost otevřena, přesto se z ní třetí prosincovou středu ozýval potlesk a to celkem nejméně šestnáctkrát, neboť přesně tolik bylo ve zdejším kinosále předneseno na Sympoziu z dějin geodezie a kartografie příspěvků, jež se tématicky vešly do názvu odborné akce. Ta se ostatně v dosahu technických unikátních exponátů konala již po jednatřicáté a proto bylo sympatické, že se po třiceti letech od uspořádaného prvního ročníku aktivně zúčastnili i badatelé mladší třiceti let.
Sympozium bylo věnováno mnoha osobnostem oboru jako například Františkovi Maškovi, který se proslavil poválečnou publikací o pozemkovém katastru, nebo dalšímu Františkovi Antonínovi Gerstnerovi, který se proslavil coby profesor praktické geometrie a stavitel prvních železnic v Čechách, Rakousku a Rusku. Více než osmdesát účastníků sympozia se více dozvěděli i o kartografovi Gustavovi Süssemilchovi a rovněž o Jaroslavovi Pantoflíčkovi, což si přišel poslechnout i vnuk zakladatele československé geodézie a kartografie.
Dále se probíraly významné činnosti jako například Topografické mapovaní v letech 1951–1971 a geodetické práce ve vojenské zeměpisné službě československé a české armády. Důležitou práci pro zachování dokumentů provádí vědeckovýzkumné pracoviště ve Zdibech, kde v digitalizačním centru starých kartografických děl střediska vědeckotechnické instituce na ojedinělém stolním skeneru zdejší odborníci dokáží malé technické zázraky. Přednáška nazvaná: " Česká exonyma používaná v minulosti a dnes " připomenula posluchačům vývoj při přepisování především názvů zahraničních sídel. Pokud si myslíte, že na rubových stranách map nic není, mýlíte se. Patnáct minut jsme v NTM poslouchali, čím vším v minulosti dokázali kartografové obohatit druhou stranu kartografických děl, což bylo probádáno na České zemědělské univerzitě.
Hovořilo se rovněž i o hornických mapách, geografické bibliografii, o edičním zpracování textových komentářů k sekcím I. vojenského mapování i o vývoji mapového obrazu Českých Budějovic. Příspěvek plný samých zajimavostí se nazýval : " K čemu také posloužily mapy?" Lehmannova teorie zobrazování topografického povrchu šrafováním byla prostudována podrobně na ZČU v Plzni přímo z orginálního tisku napsaného švabachem. Padesát let uplynulo od vydání prvního z celkových třiceti dílů unikátního souboru map nazvaného Poznáváme svět a i o tom bylo referováno.
Přednášejícími byli profesoři, docenti, asistenti a doktorandi z Českého vysokého učení technického v Praze, Masarykovy univrzity v Brně, Západočeské univerzity v Plzni, České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici i Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, dále z Historického ústavu Akademie věd České republiky, VÚGTK Zdiby a Zeměměřického úřadu. Mezi účastníky odborného setkání byli rovněž bývalí špičkoví vědci ze specializovaných pracovišť, které tu měli svoji reprezentaci zastoupenou třemi řediteli vědeckovýzkumné základny Miroslav Mikšovský, Mroslav Roule a Václav Slaboch.
|
