VímeVíte.cz
Kronika VímeVíte   |   Fórum   |   Kontakt
http://eshop.geodezieonline.cz/scripts/index.php




Návrat zmizelého letce
Ivan Černý - 13. prosinec 2010, 19:54:29

Na předvánočním knižním trhu se objevila jedinečná publikace s názvem Návrat zmizelého letce a s podtitulem Pátrání po dramatickém osudu českého polárníka Jana Březiny. Poutavá obálka s výřezem mapy, dobovým letounem i tváří v pilotní kukle navozuje atmosféru cestopisu. Jen obrázek J.V. Stalina v pravém rohu, podepisujícím nějaké dokumenty, naznačuje, že by se mohlo jednat o mnohem více. Možná že Stalin zrovna podepisuje příkaz k vyznamenání  účastníků dnes již legendární sovětské Papaninovy výpravy k severnímu pólu, kde byl jako jediný cizinec skvělý letec Březina, možná, že právě podepisuje jeho ortel smrti.



 

 

Jiří Dobiáš  
Čtyři roviny jednoho rukopisu

Jmenovaná knížka z oblasti literatury faktu autorské dvojice novinářů Taťany Březinové a Mikuláše Černého se čte nejenom jako napínavý cestopis, encyklopedie dobývání severního pólu a politickohistorická sonda do 30. let minulého století, odehrávající se „ v zemi, kde zítra znamená včera“, ale i jako velká detektivka. Vždyť pátrání po životě i smrti Jana Březiny se uzavřelo po více než půlstoletí, až s třetí a čtvrtou rodinnou generací  – polárníkovy neteře a jeho prasynovce. Jak to vše ale začalo?

„Jan Březina z Kolína letí na severní pól!“ hlásaly palcové titulky českých prvorepublikových novin. Podle senzační zprávy se v roce 1937 nacházel třiadvacetiletý letec a mechanik na palubě jednoho z letadel Papaninovy výpravy, která měla namířeno k severnímu pólu, kde doposud nestanula lidská noha. A že se o to v celé historii snažila nejedna výprava. V zemi věčného mrazu a ledu zahynuli Norové, Švédové, Němci, Angličani… Jen díky sovětskému ledoborci Krasin přežil neúspěšný pokus o zdolání pólu s italskou výpravou generála Nobileho jiný Čech, akademik František Běhounek.

Papaninova výprava nejenže znamenala ohromný propagační úspěch Sovětského svazu, ale dala základ světovému vědeckému zkoumání Arktidy. Po návratu prožívali její účastníci v Moskvě dny nevídané slávy, ale deset měsíců poté byl nejmladší člen výpravy a jediný cizinec letec Březina v Moskvě zatčen. Od té doby jej rodina už nikdy nespatřila. Jak se ale vlastně do Sovětského svazu dostal?

 

V čase přeměny země

Kniha nám otevírá oči více, než kdejaká učebnice. V neobvyklém záběru popisuje na základě autentických prožitků jednotlivých postav dosud  málo zpracovanou oblast 30. let, doby industrializace země, a zavádí nás mezi zahraniční specialisty, špičkové pracovníky z různých zemí, kterým byly nabídnuty dobré platy, ale i mezi politické emigranty, kteří prchali před nacisty a našli v Rusku azyl, nebo idealisty, kteří hledali v zemi sovětů to, co jejich země nenabízely. Tak se tam dostal i  český odborník v obuvnické profesi Václav Březina s manželkou a dvěma dětmi, budoucím polárníkem Janem a jeho sestrou Marií. Kniha podrobně popisuje tvrdé pracovní nasazení, dusnou atmosféru i postupující deziluzi idealistů, kteří zaznamenávají  velké rozpory mezi slovy a činy a všímají si, jak lidé „mizí“ a už se nevracejí. Zmizelých přibývá, vždyť žijí v letech, která jsou pozdějšími historiky nazvány dobou „velkého teroru“.

V roce 1938 byl zatčen i Jan Březina a od té doby ho rodina neviděla.

 

Během Velké vlastenecké války byl „velký teror“ zapomenut, vítězství Rudé armády pod velením maršála Stalina odsunulo všechny otázky o procesech, v nichž zahynuly stovky tisíc lidí, do  pozadí. Teprve v roce 1956, díky po Stalinovi nastupujícímu N. S. Chruščovovi, uslyšel svět poprvé o kultu osobnosti a jeho důsledcích. První dopis s žádostí o informace po osudu Jana Březiny zaslala po návratu do Československa jeho matka Františka. Odpověď obsahovala jen údaje o jeho smrti. Další dotazy posílala  Janova sestra Marie Březinová sovětským úřadům prostřednictvím Červeného kříže. A tak začal dlouholetý úporný boj o získání pravdy, který v knize označuje kapitola Pátrání. Přesto rodina v roce 1978 dosáhla Janovy rehabilitace. Po smrti Marie přebírá štafetu pátrání po zmizelém strýci její dcera, redaktorkaTaťana. Cesty do Moskvy, další, až úmorná korespondence se sovětskými úřady... Jak lehko se řekne a jak těžko se koná ví ten, kdo pamatuje konec šedesátých let a následující vývoj po šedesátém osmém roce na území tehdejšího socialistického Československa. Ptát se po obětí stalinismu v čase normalizace chtělo rodovou tvrdohlavost a vytrvalost, která zcela jistě nechyběla ani Janu Březinovi, který to dotáhl z učně leteckého učiliště v pražských Letňanech až na špičkového mechanika a pilota správy Severní mořské cesty, která plně snese přirovnání jakési sovětské obdoby britské Východoindické společnosti. I když se pátrání posunulo alespoň k datu uvedení smrti, autorka pozdější knihy další desítky let stále nevěděla, proč a za jakých okolností vlastně zemřel a kde je pochován.

Do odhalení pravdy se ale sovětským úřadům nechtělo. Na dopisy sice reagovaly, ale se záměrně zkreslenými a falešnými údaji. V době „brežněvismu“ se dělalo vše proto, aby se zločiny stalinismu ututlaly.

 

A léta letí…

Reportáže o Papaninově výpravě a Janu Březinovi v československém tisku ale vycházely, přidávali se další novináři. Otázky mířily k tomu, co se s tak významným člověkem vůbec stalo. Ale zůstávaly bez odpovědi. Zlomovým rokem pro pátrání je až rozpad Sovětského svazu a změna klimatu v celé zemi. V Rusku dochází k „archivní revoluci“, která konečně přinese odpovědi, a to prostřednictvím organizace pro lidská práva Memorial, se kterou byla Taťana Březinová v kontaktu. Jen díky tomu obdržela neuvěřitelnou zásilku – složku filmů označených jako přísně tajné. Dozvídá se, že Jan Březina byl ve vykonstruovaným procesu odsouzen ke smrti zastřelením pro údajnou špionáž ve prospěch prvorepublikového Československa.

Příběh by se mohl uzavřít, ale je zde stále ještě mnoho otazníků. Do pátrání zasahuje i syn redaktorky Březinové, Mikuláš Černý, který jako student žurnalistiky věnuje svou bakalářskou práci Janu Březinovi a době „velkého teroru“ magisterskou práci na Institutu mezinárodních studií UK tématu. Při pobytu v Rusku jde po stopách svého prastrýce, bádá v Muzeu Andreje Sacharova, navštěvuje Butovo, tajné popraviště u Moskvy, kde ukončil svůj život i český letec. Kruh se po více než půl století uzavírá knihou Návrat zmizelého letce, kterou právě držíme v ruce. Jedna z jejích kapitol se opírá o novodobé výsledky výzkumu našich historiků, kteří odhalovali rozsah perzekuci československých občanů, působících tenkrát v SSSR.

 

 

Strhující vyprávění

Autoři knihy ve svém strhujícím vyprávění odhalují krok za krokem výjimečnou životní a profesní dráhu slavného polárníka, jehož po návratu z expedice Stalin přivinul na svojí hruď a poceloval ho „polibkem smrti“. Umožňují čtenáři nahlédnout do tajných archivů a unikátních dokumentů, které nebyly v takovém rozsahu u nás dosud publikovány. Příloha knihy je věnována objevování Arktidy, cestám k severnímu pólu i nejrůznějším expedicím, které ho dobývaly po souši, na lodích i ve vzduchu. Touha po objevení „velkého hřebíku světa“, jak nazývali severní pól Eskymáci, přinesla smrt a zkázu mnoha statečným mužům. Poslední kapitola se pak se zamýšlí nad severním pólem našich časů, kdy sem jezdí turisté z celého světa, včetně těch z České republiky a kdy se krajina věčného ledu začala měnit pod vlivem oteplování planety. A znova jsou tu naléhavé otázky, kdo a jak v budoucnu využije obrovské přírodní bohatství, ležící na dně ledového oceánu.

Autorská dvojice, matka se synem, Taťána Březinová a Mikuláš Černý (foto: Miroslav Feszanicz)

 Klikni uvidíš fotografii  !!! 
 

 
 



Fotografie
Ttulní strana knihy ...
    
Diskuse Nový příspěvek


žádné příspěvky

 
Statistiky
Počet zobrazení článku (dnes / celkem): 1 / 4674