Jiří Dobiáš byl na pohřbu Jana Opletala

"Je to tak, zúčastnil jsem se jak protestní demostrace 28. října 1939, tak po několika dnech nato pohřbu Jana Opletala. Toho 28. října jsme  společně s přáteli procházeli Národní třídou až k divadlu. Tam nás zastavili němečtí vojácí, kteří před Národním divadlem  vyskákali z nákladních automobilů, aby nás vytlačili zpět z nedalekého mostu před Vltavu.  Byl to  první protest české veřejnosti proti okupaci. V té době se ještě nevědělo, že na jiném místě byl postřelen student medicíny Jan Opletal, který pak svému zranění podlehl.    Smuteční průvod, který procházel   s rakví s Janem Opletalem Prahou, byl důstojný.  Pamatuji si, že průvod procházel  za hrobového ticha. Nikdo netušil, co se po této  události stane.     V Praze jsem se ještě zdržel a přátelé z Masarykovy koleje mne přesvědčovali, abych u nich z 16. na 17. listopad přespal a do Příbrami, kde jsem studoval,  odjel až druhý den. Jenže měl jsem ještě nějaké úkoly do školy, které jsem chtěl přes noc splnit. Proto  jsem jel ještě  večer z Prahy posledním vlakem do Příbrami. Ráno 17. listopadu 1939 jsem se pak vydal ke škole, ale ta  již byla střežena oddílem německých vojáků a nikoho nepustili  dovnitř. . Tak byly Vysoká  škola báňská v Příbrami společně s desítkami dalších vysokoškolských pracovišť a zařízení uzavřeny až do roku 1945. Také bych dodal, že většina  mých  přátel z Masarykovy koleje skončila v koncetračním táboře,"  vzpomíná pamětník událostí, které si od té doby připomíná celý svět Jiří Dobiáš, jemuž bude v prosinci 2010 devadesát let.

Za války byl Jiří Dobiáš nasazen na práce na Ostravsku. Po válce si  udělal v Příbrami ještě nějaké státní zkoušky, ale protože se škola přestěhovala do Ostravy, přešel Jiří Dobiáš na ČVUT v Praze, kde začal později pracoval jako pedagog.  

Je dobré vědět, že vysokoškolské objekty byly po uzavření škol zabrány pro  gestapo, SS, wehrmacht a pro  německé školy.  Vysokoškolskou budovu v Dejvicích, kde probíhala výuka studentů Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství (VŠZLI) Českého vysokého učení technického (ČVUT), zabralo německé vojsko. Veškeré vybavení nábytek, pomůcky, knihy a další potřeby v evidenci ČVUT Němci nakupili do sklepních místností, odkud byly vyneseny a po válce. 

 Celý rozhovor s Jiří Dobiášem se připravuje do Zpravodaje ČZU v Praze

Vraťme se ještě k mezinárodnímu dni studentstva

Přestože 17. listopad je v posledních letech spojován především s událostmi, které se staly roku 1989, o to více je nutné nezapomínat na jiné ještě starší události z roku 1939. Je to vhodné již proto, že po tragických událostech z tohoto roku byl sedmnáctý listopadový den mezinárodní studentskou organizací vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Navíc je to zatím jediný ze všech uznávaných mezinárodních dnů vyhlášených na popud událostí, ke kterým došlo v období od 28. 10. do 17. 11. 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava, tedy na území České republiky.

To bylo tenkrát před tolika lety

Co se stalo. Při potlačení tiché demonstrace organizované v roce 1939 studenty u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky byl postřelen student lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal, který na následky zranění 11.11.1939 zemřel.

Slavnostní pohřeb, který se konal 15.11.1939 na Albertově, kde byla vystavena rakev s Opletalovými ostatky, se odehrál za hrobového ticha a asistence české policie. Studentská organizace poté zorganizovala ještě veřejný průvod městem končící na nádraží, aby odtud byla rakev převezena na Moravu.
Průvod, jehož se zúčastnily tisíce lidí, byl okupačními orgány vyhodnocen jako protest proti okupaci. Některá pozdější svědectví vedla k domněnce, že střety, ke kterým v ten den došlo mezi demonstranty a pořádkovými silami, byly záměrně vyvolány ze stany německé tajné police, aby mohlo být následně brutálně zakročeno s cílem zastrašit český národ a tak zabránit dalším protestům proti okupaci.

Potvrdily to výsledky berlínské porady, na které bylo za Hitlerovy účasti rozhodnuto uzavřít české vysoké školy na dobu tří let, zatknout a popravit vedoucí představitele studentské organizace a internovat stovky studentů do koncentračních táborů.

V noci ze 16. - 17.listopad došlo k rozsáhlému zatýkání v řadách českého studentstva, a to nejen v Praze a v Brně, ale i v Příbrami, kde měla sídlo Vysoká škola báňská. Studenti zatčení v Praze byly internování v bývalých Dělostřeleckých kasárnách v Praze-Ruzyni, kde došlo bez soudu k popravě devíti představitelů studentských organizací.

V následných dnech bylo 1200 studentů internováno v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Většina z těchto studentů byla sice koncem roku 1942 propuštěna, ale z této skupiny 1200 studentů nepřežilo útrapy německého vězení 35.


Ve Velké Británii došlo v době války v Londýně u příležitosti vzpomenutí tragických událostí v Praze ke schůzi představitelů studentů 26 národů. Tato schůze přijala „Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu“, které je považováno za faktické vyhlášení 17.listopadu Mezinárodním dnem studentstva a ve kterém se mimo jiné praví:

"...My, studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Sovětského svazu, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Holandska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných zemí, abychom uctili památku popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939, prohlašujeme 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva....“ 
 
Popisek k fotografii: Jiří Dobiáš má dodnes, co říci nejenom studentům a to se nejedná pouze o vzpomínky, ale i o odborné vědomosti. (Foto: Petr Skála) 
 

Vyšlo na jiných webových stránkách 

Příbramský deník (17.11.2010)

Klikni a uvidíš celý článek ...



 


 

žádné příspěvky