VímeVíte.cz
Kronika VímeVíte   |   Fórum   |   Kontakt
http://eshop.geodezieonline.cz/scripts/index.php




Objevujeme Civilizaci středu
Text:Ivan Černý,foto: Miroslav Feszanicz - 19. listopad 2009, 02:02:38

Název Čína je odvozen ze jména Chin (dynastie, která roku 221 př.n.l. sjednotila Čínu). Číňané sami označovali svou zemi od nejstarších dob jako Čung-kuo (Říše středu) nebo Čung-chua (Civilizace středu).



V roce 2009 Čína oslavila 60. let založení lidové republiky v roce 1949. Za sebou má úspěšné letní olympijské hry a připravuje se na EXPO 2010. Před krátkým časem se zde konal i kongres FIJET, mezinárodní organizace novinářů a publicistů cestovního ruchu, sdružující žurnalisty z šestapadesáti zemí světa, včetně členů Czech Travel Press.

 

Mezi přední čínské turistické magnety patří Zakázané město, největší palácový komplex na světě, sídlo čínských císařů, Velký Budha z 9. století, tyčící se nad soutokem tří řek nedaleko posvátné buddhistické hory Emeishan či Potalu, monumentální sídlo dalajlámů ze 17. století, shlížící ze stotřicetimetrové výšky na Lhasu, hlavní město Tibetu. A co Velká čínská zeď, tajemná Terakotová armáda nebo třeba Lijiang – Soutěska tygřích soků na Dlouhé řece po 5600 m vysokou Sněžnou horou Nefritového draka?

Na skok do Šanghaje

Mezi perly říše středu bezesporu patří Peking, Xian a Šanghaj. Zde se právě konal výše zmíněný kongres mezinárodní novinářské organizace. Z Prahy se sem dostanete nejrychleji a nejpohodlněji letecky s mezipřistáním v Moskvě. Odtud je to již jen šest hodin letu. Dosti slušná doba na to, zahloubat se do jedinečného knižního průvodce Čínou z brněnského nakladatelství JOTA řady Rough, který doporučuje i světoznámý cestovatel Miloslav Stingl. Vzhledem k jazykovým obtížím, které běžného Evropana v Číně čekají, se náramně hodí. Výstražná světla v letadle upozorňují, že je třeba se připoutat. Zanedlouho drcnou kola podvozků o beton ranveje a jsme na šanghajském letišti. Říjen a listopad je nejvhodnější doba k návštěvě, letní vedra opadla, zima si ještě dává s mrazy načas. O tom, že jsme skutečně již v jednadvacátém století a v hypermoderním městě nás přesvědčuje čekající Verneův dopravní prostředek snů – jediný komerční bezhlučný magnetický vlak na světě. Ten pasažéry dopraví z letiště Pudong do centra Šanghaje, vzdáleného asi čtyřicet kilometrů během osmi minut. Rychlovlak Maglev běžně dosahuje až 450 kilometrové rychlosti za hodinu. A jsme v obrovské metropoli, která má i s předměstími na dvacet milionů obyvatel. Vítá nás lidské mraveniště s obchody přetékajícími zbožím, důmyslnými systémy dálnic, nadjezdů,podjezdů a křižovatek, plných automobilů a motocyklů všech světových značek, pestrou a moderní architekturou včetně mrakodrapů, z nichž se několik pyšní mezinárodními prvenstvími včetně ocenění „ světová stavba roku 2008“. Není pochyb o tom, že Šanghaj zaujímá pozici hlavního obchodního centra jižní Asie. Je zde dvacet pětihvězdičkových hotelů a nesčetné množství dalších ubytovacích možností hotelového typu, včetně houstlů a penzionů či studentských ubytoven. Bydlet lze i v soukromí. V hotelích vyšších kategorií jsou k dispozici informační služby v angličtině a bohatá nabídka map i prospektů zdarma. Na ulici se musí kupovat. Turistům se obvykle nabízí procházky po rušné třídě Nanjing s přilehlým nábřežím Bund a nedalekou třídou Chvej-chaj. Jedinečná je projížďka po řece Huangpu s výhledem na panorama města. Milovníci památek si jistě nenechají utéci prohlídku chrámu jadeitového Buddhy s plastikami s buddhistickými motivy, jedinečná je i návštěva míst, kam chodí místní lidé za odpočinkem a klidem – řeč je o zahradách Ja-juan, které byly postaveny již v 16. století. Do okruhu poznávacích výletů je zahrnuta i návštěva nedalekého města Su-čou, tzv. Čínských Benátek. Místo je světoznámé svými umělými vodními kanály a zahradami. V roce 1997 byl tento unikát zařazen na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Jak se tady žije

Samotným velkolepým zážitkem je ale jen pouhé chození, třebas bez cíle, pulsujícím novým městem. Přitažlivá je i zachovalá koloniální výstavba ve staré francouzské čtvrtí, nebo ochutnávání nejrozličnějších místních jídel v místních restauracích. Lidé jsou zde usměvaví, zvídaví a dobrosrdeční, k cizincům vstřícní. Rádi se fotografují a pokud zvládnete pár základních slovíček, jejich nadšení a vstřícnost nemá mezí. I přes to, že jsme v obřím superměstě, žádná mimořádná nebezpečí tady turistům nehrozí. Taxíky jsou levné a technicky vybavené tak, že řidič nemůže zákazníka ošidit. Ze všeobecné atmosféry není cítit žádné politikum či “tvrdou ruku totality“, na politické proklamace, portréty státníků ani dokonce Maa, který je zde jako „velký kormidelník“ doposud ve velké úctě, téměř ani nenarazíte. O žádných viditelných omezeních nemůže být ani řeč, ulice přetékají nabídkou i bary a diskotékami, včetně kasin. Mládež se obléká jako všude moderně, poslouchá svou oblíbenou muziku a, na rozdíl od jiných třeba u nás, má v úctě učitele a vzdělání. Proto i zde se posledních patnáct let velmi dbá na výuku angličtiny, takže se tady turista čím dál více přece jen alespoň nějak domluví.

Seznamte se – lady Šang-chaj

Šanghaj je jedním z největších námořních přístavů na světě a významným průmyslovým a obchodním centrem Číny. Město je rozloženo na pobřeží Východočínského moře mezi ústím řeky Jang-c-ťiang na severu a zálivy Chány-čou a Wang-pchan-jang na jihu. Od východočínského moře je Šanghaj vzdálena asi 70 kilometrů, přesto do šanghajského přístavu vplouvají i největší zaoceánské lodě. Původně byla Šanghaj malou rybářskou vesničkou v době dynastie Sung (960–1126). Díky výhodné pozici jako přirozeného hlubokého přístavu se z ní během času stalo námořní centrum a na počátku jedenáctého století zde vznikl celní úřad, o dva roky později byla Šanghaj ustavena správním centrem okresu provincie Ťiang-su. V roce 1842 přístav dobyli Angličané v tzv. opiové válce a přiměli Čínu, aby Šanghaj v roce 1843 uznala jako první čínský přístav, otevřený cizincům. O ekonomickém významu města hovoří i skutečnost, že je zde od roku 1928 nepřetržitě sídlo státní čínské banky, která tady i vydává kovové a papírové peníze. Papírové peníze jsou rovněž čínským vynálezem a dodnes je to hlavní forma směny. Jmenují se yuan, který se dělí na deset jiao, kterým se říká lidově mao, podle portrétu vůdce. Za euro jich dostanete okolo deseti, jeden yuan se přibližně rovná 2,50 Kč. Za tři yuany dostanete na tržišti či v buffetu slušný oběd v podobě rýžových nudlí, nebo plněných knedlíčků. Lokální čínské pivo stojí u benzinové pumpy tři yuany, půllitrovka místního alkoholu okolo 9 yuanů. Pracovnice informačního střediska bere v Šanghaji v přepočtu na naše peníze okolo dvanácti tisíc, uklízečka polovic, středně situovaný úředník asi sedmnáct tisíc. Rolník nebo zemědělský dělník má ale třeba za měsíc dřiny jen tisíce tři, záleží na oblasti.

Info box: Nejrychlejší letecké spojení – www.finnair.com Komplexní služby cestovního ruchu – www.superletuska.cz Velvyslanectví ČLR v ČR – www.chinaembassy.cz Informace o Číně na internetu v češtině – www.chinatours.cz nebo www.mzv.cz



Fotografie
Čína
Čína
Čína
Čína
    
Diskuse Nový příspěvek


žádné příspěvky

 
Statistiky
Počet zobrazení článku (dnes / celkem): 3 / 6582