VímeVíte.cz
Kronika VímeVíte   |   Fórum   |   Kontakt
http://eshop.geodezieonline.cz/scripts/index.php




Kůrovec zviditelňuje Šumavu
Petr Skála - 26. srpen 2009, 08:23:22

PRAHA (27.8.2009) - Pokud jste si poslední srpnové úterý pustili televizní program ČT24 s největší pravděpodobností na vás vyletěl kůrovec. Vlastně zprávy o zlatém broukovi, jehož  v době tvorby literáta Šumavy Karla Klostermanna tak vítali místní chudí lidé, neboť přinášel obživu stovkám nemajetným ale pracovitým obyvatelům  Šumavy.



Nyní se stal lýkožrout smrkový,  jak se broukovi, který děsí všechny lesáky po celé zemi,  také říká, stálým tématem ekologů i lesáků na Šumavě.

Kůrovec v televizním  přímém přenosu

Ministerstvo životního prostředí si pozvalo novináře, aby jim vysvětlilo, proč nehodlá měnit vedení Národního parku Šumava a proč  sežrané smrky nechají na svých místech. Jako první  v televizním  nekomentovaném přenosu  hovořil ředitel Národního parku Šumava František Krejčí.  Mluvil  dlouho a orientovat se v jeho prezentaci plné grafů a map by dalo fušku i těm nejbystřejším studentům aplikované ekologie,  natož novinářům.  

Pak však  promluvil ministr životního prostředí Ladislav Miko a od něho zazněla slova jasná. „Samozřejmě víme, že na Šumavě kůrovec je. Ale z předložených dat i jeho průběžného detailního sledování jasně vyplývá, že se vše vyvíjí přesně tak, jak ministerstvo i správa národního parku očekávaly. Kůrovec je plně pod kontrolou a zasahujeme proti němu přesně podle plánu a zásad diferencovaného managementu. Žádné ohrožení nehrozí,“ hlásil  ministr životního prostředí Ladislav Miko.
 

 

 

 

„Vyjádření hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly nemohu proto bohužel vnímat jinak, než jako předvolební rétoriku, která má nejprve vyděsit voliče údajnou hrozící katastrofou a následně je nalákat na iluzi rychlého řešení. Pokud by se realizovala představa hejtmana Zimoly a do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká těžařská technika, znamenalo by to zásadní ohrožení tamních ekosystémů a v důsledku i ohrožení samotné existence národního parku. Je na čase to otevřeně pojmenovat,“ má jasno  Ladislav Miko.
 

Čí je vlastrně Šumava ?

Nedá nám to a rekapitulujeme si, co  jsme slyšeli. Jihočeský hejtman Jiří Zimola chce vyhlásit stav nebezpečí, ač na to nemá právo. "Šumava patří nám," volají z Prahy ochranáři. Chlapci však  zapomínají, že Park vznikl bouchnutím razítka v posledním desetiletí minulého století a že v době Karla Klostermanna tam všude byl hospodářský les.

Máme snad na Šumavě vinice ?

Co však s faktem, že se hejtman Zimola při vyhlášeném poplachu nad Šumavou opírá o  zprávu expertů.   "Dostal jsem ji k prostudování. Je to těžký text, ale začetl jsem se do něj. Ze zprávy je zřejmé, že ji  sepsali  lesní inženýři, kteří očekávají zisky z těžby ," zkracujeme ministrovu reákci  a nikoho z novinářů nenapadá otázka. Vždyť ten spor je přeci právě o lese ? Cožpak jsou na Šumavě vinice ? 

Ministerstvo životního prostředí ve vydané zprávě k tiskové konferenci  pak tuto část mírní  ... 

 „Poměrně citlivě jsem vnímal, že hejtman prezentoval výsledky práce oné skupiny dříve, než je poskytl Ministerstvu životního prostředí a Správě NP Šumava, které přitom mají péči o lesy v národním parku na starosti. Správa NP vycházela autorům zprávy po celou dobu jejich práce vstříc a přesto nikdo z jejích zástupců, ani ze zástupců MŽP nebyl na prezentaci výsledků ani pozván,“ říká ministr Miko a dodává: „Je zarážející, že mezi autory zprávy o lesích v národním parku, tedy nikoli hospodářských lesích, jsou samí lesníci, ale žádný přírodovědec. Z odborného hlediska jde tedy o velmi jednostranný pohled. Kromě toho mě velice mrzí, že v týmu nebyl žádný zástupce MŽP ani Správy NP Šumava,“ uzavírá ministr životního prostředí. 
 

Zveřeníme zprávu později, odepisuje nám hejtman

"Děkuji za Váš zájem a snahu o objektivní informování. Se zprávou se nyní seznamuje pan ministr, teprve poté ji hodlám zveřejnit.  Očekávám to v příštím týdnu. Do té doby prosím o trpělivost," odpisuje nám  hejtman  Jiří Zimola na naši žádost o nahlédnutí do zprávy lesníků. 
 

  "Vykládají cosi o vědeckém sporu, ale ve skutečnosti se hrdlí o kompetence. O přírodu jde snad taky, důležitější je, komu patří klíče. Kdyby opravdu byly ve hře jen megalomanské projekty a zisky z dříví, bylo by třeba všechno jasné jak facka, jenže ... " píše se v komentáři Práva.  

Loni proběhla beseda novinářů se  šumavskými   starosty, kterou zprostředkoval Plzeňský kraj  a všichni lidmi v obcích zvolení starostové si stěžovali, že se jim  vylidňují jejich vesnice. Navíc výrazně narůstá i průměrný věk zůstavajích  obyvatel.  Lidem park nevadí, jenom  v nastoleném režimu nelze  z čeho žít.

Vraťme se však ještě na ministerskou besedu. Bylo zajímavé, že ředitel parku Bavorský les pozvaný rovněž na tutu besedu do Prahy kýval hlavou, když se jej z redakce časopisu Vodní hospodářství zeptali, zda po druhé světové válce, kdy na naší straně hranic byla v této oblasti Šumavy železná opona,  tento stav přispíval  více k ochraně přírody.  Další otázka mířená tentokrát k ministrovi byla ještě zajímavější. Na besedě vedle ministra Mika, který je nyní v Úřadě, zasedli i bývalí první muži  životního prostředí Bursík, Ambrozek a Moldán, chyběl však exministr Kužvart. "Názory pana Kužvarta jsou známé, nic by nám nového neřekl, neboť on povolil těžbu v Parku," řekl Miko na otázku zvědavé novinářky z redakce  Zemědělce. Nutno dodat, že pozvaná trojice exministrů také nic nového neřekla, ale jejich kývání se prostě hodilo. Na besedě nepromluvil  ani žádný lesník. S ředitelem  nově vzniklého ministerského  odboru péče o národní parky s  Vladimírem Dolejským, který má vysokoškolské lesnické vzdělání,  se zdravíme až po skončení besedy na chodbě.  

 

V záři světel v přímém  televizním přenosu


„Mám zato, že Šumavě a ochraně tamní přírody škodí především podobné vyhrocování a politizace debaty, která by měla být spíše věcnou a odbornou diskusí,“ říká Ladislav Miko. „Věcnou debatu nabízím krajům i obcím trvale a nadále o ní stojím. O zřízení jakési krizové komise ale opravdu neuvažuji,“ uzavírá rezolutně ministr Miko.

Je to jasné, kdyby na zřízení komise ministerstvo  kývlo, tak by přiznalo, že je krize, ale tu šíří jenom lesníci, hejtmani  a ještě  zaujatý pan prezident Václav Klaus, jenž podepisuje petici na výstavě Země živitelka.

Kdo se však s kým bude bavit. František Krejčí, když bude promítat  grafy a mapy starostům, tak je ještě více  naštve, protože oni nemají  a proto hledají peníze na kanalizaci a na odvoz odpadů, které vozí trochu dál než ve vnitrozemí. A  v parku počítají kanoe na horním toku Vltavy  a s ohledem na Tetřeva honí turisty po třikrát delší trase. 

„Úvahy o vyhlášení stavu nebezpečí, když hrozí stromům v lese jejich přirozený nepřítel, kterým je kůrovec, jsou nesmyslné. Pak by museli stav nebezpečí vyhlásit prakticky všichni hejtmani v České republice, protože kůrovcová kalamita je realitou celé střední Evropy a tedy i hospodářských lesů v celé naší zemi,“ řekl  ministr Miko a jeho slova si raději kopírujeme z tiskové zprávy i s dalšími informacemi. 

"Kůrovcová kalamita v ČR je dosud nejhorší v celé sledované historii, což je za posledních 50 let," píše se ve zprávě a ta pokračuje. " V roce 2008 stoupl objem kůrovcem napadených stromů na rekordních 2,5 milionu m3. Kůrovec v NP Šumava ale tvoří pouze necelé jedno procento jeho výskytu v ČR, napadené stromy v bezzásahových zónách necelou polovinu procenta. Naproti tomu více než 99 % kůrovcové kalamity se odehrává v hospodářských lesích. Například lesy v Moravskoslezském kraji tvoří 30 % kůrovcové kalamity, kalamitu řeší i lesníci v hospodářských lesích v Královéhradeckém a Jihočeském kraji, na Vysočině a dalších regionech. Kůrovec se přitom evidentně nešíří z národního parku do hospodářských lesů, protože v nižších polohách jeho rojení nastává přibližně o měsíc později, což vyplývá i z dokumentace České inspekce životního prostředí z letošního roku. Většina kůrovcem napadených hospodářských lesů je kromě toho od národního parku poměrně vzdálená."

Jejej a máme tu statistiku

"Statistika je přesné sčítání nepřesných čísel. I ochranáři mohou lhát jako malí kluci," napsal  nám reakci na prohlédnutí  televizního záznamu besedy  vysokoškolský profesor věd lesnických, od něhož jsme si bohužel nevyžádali souhlas, zda-li jeho názor můžeme doplnit jménem. Přidáváme ještě další neautorizovaný názor jiného profesora a jako na potvoru opět i lesního inženýra:  "Když soukromý vlastník lesa bude ve vnitrozemí na svém území dělat podobné experimenty jako se nyní provádí v parku na Šumavě,  dostane velmi vysokou pokutu a koho jiného než  od Inspekce životního prostředí," směje se náš zdroj informací.

Proč se hrdlí jen na Šumavě ?

To je otázka, na kterou nikdo nedá jednoznačnou odpověď. Lesní  inženýři a na hejtmanství se prý lobuje i v době, kdy dřevo je nejlevnější za posledních několik let,  za nekalé zisky těžařů a pan prezident možná lobuje za nějakou lanovku. Naopak ministerstvo chce divočinu pozorovnou  zdálky dalekohledy nebo na obrazovkách v  informačních cetrech při   prezentacích  "Králoství divočiny". To, že tomu tak má být, nám zase vědecky potvrdí jiní profesoři a co je komu do toho, že jsou současně i úspěšnými  řešiteli grantů vypisovaných v minulosti právě ministerstvem životního prostředí.

Nikdo není nezávislý. I ti, kteří se bojí říci svůj názor,  jsou zavislí na strachu. 

Nečekejme ani na malé děcko, které jako v tom příběhu, zvolá místo: "Král je nahý." jiný poznatek:  "Strom je suchý."  

ˇVždyť je to, co ta Šumava potřebuje," řeknou nám chlapci ochranáři.

Kůrovec pod kontrolou

 

"Proč se nehádáte v Českém Švýcarsku ?",  zeptali jsme  se tuhle ředitele tamějšího  Národního parku Pavla Bendy. "Asi tam nemáte kůrovce? " hádáme odpověď. "Ale máme. Máme jej však pod kontrolou," odpovídá ředitel Benda. 

 

Česká zemědělská univerzita v oblasti Národního parku Šumava na Malé Mokrůvce  provádí těžkou vědu v podobě inviromentalního modelování se zde před dvěma lety měřilo celé rozsáhlé území moderní zeměměmřickou technikou. Na snímku jsou mladí vědci Jiří Pavlásek a Petr Máca se strarým vlkem a autorem článku Petrem Skálou.
 



Fotografie
Autor článku s dalšími vědci ČZU na Šumavě
Na hranicích na Malé Mokrůvce
Vědecká porada
Studentka ČZU při měření na Šumavě
    
Diskuse Nový příspěvek


žádné příspěvky

 
Statistiky
Počet zobrazení článku (dnes / celkem): 3 / 6324