VímeVíte.cz
Kronika VímeVíte   |   Fórum   |   Kontakt
http://eshop.geodezieonline.cz/scripts/index.php




K Modrému sloupu na Šumavě můžeme z české strany
Petr Skála - 23. červenec 2009, 10:21:30

Na Šumavě je od poloviny července 2009 možné překračovat státní hranici na třech nových přechodech v oblasti Modravských slatí. Přechody byly otevřeny na místech Siebensteinkopf (hraniční kámen označený na mapě KČT 7/7), Modrý sloup (hraniční kámen 28/8) a Pod Poledníkem (hraniční kámen 16/14).


Když v červnu v roce 2008 navštívila skupina novinářů píšících o cestovním ruchu západní Čechy, tak si na Šumavě udělali zdlouhavý výlet k Modrému sloupu. V roce 2008 to šlo, ale jen zdlouhavou cestou autobusem ze Železné Rudy přes Německo až k Modrému sloupu. Ke stejnému místu už nyní dojdete z české strany a to jen pěšky z Březníku úbočím Špičníku na státní hranici a odtud pokračovat můžete až na Luzný.

Ze zpráv uveřejněných v regionálním tisku  se dozvídáme, že trasy jsou vyznačeny standardizovaným značením Klubu českých turistů a společným českobavorským logem.

Pozor však na další upřesňující informace. Přechodové místo Siebensteinkopf  bude otevřeno celoročně a je určeno pouze pro pěší turistiku. Kvůli nezbytné ochraně populace tetřeva, kterého  před lety plašila někde tady s povolením od Šumavského národního parku v kapse trénující olympionička Kateřina Neumannová,  tu v zimě nebudou zřizovány a udržovány lyžařské běžecké stopy.

Zato přeshraniční trasy pro pěší Modrý sloup a Pod Poledníkem budou přístupné čtyři měsíce od 15. července do 15. listopadu.

Turisté by měli ještě  vědět, že na těchto stezkách bude vyloučen vstup osob se psy a jízdními koly, dále bude nepovolena jízda na koních a vjezd jakýchkoliv vozidel.
Ti, co se diví, jak se ekologové smilovali nad turisty a umožnili jim vstoupit do luna krásné přírody, musíme jim k divení přidat další zprávu. „Jako ekologické kompenzace za nové přeshraniční turistické stezky, kvůli ochraně silně ohrožené populace tetřevů v obou národních parcích při státní hranici, bude ovšem částečně zredukována síť hraničních chodníků. Například v úseku mezi Špičníkem a Roklanem bude cesta zcela uzavřena, úsek mezi Špičníkem a Luzným bude otevřen od 15. 7. do 15. 11., úsek Železná Ruda–Roklan bude otevřen také jen od 15. 8. do 5. 11.,“ čteme si v nepotvrzené, ale ani v nevyvrácené zprávě uveřejněné v regionálním tisku.

Historie cestování přes Modrý sloup má dlouholetou tradici. Vždyť  v archívech doložené dokumenty jsou ze  14. století, kdy  tudy vedla obchodní stezka ze Sušice do Pasova. Jenže po roce 1948 tady vniklo pro veřejnost uzavřené hraniční pásmo a tak  naposledy byl Modrý sloup přístupný jen v letech 1989 až 1991. Po vyhlášení NP Šumava  se přechod  uzavřel a jen v roce 2006 se tam díky výjimce krátce smělo. Lidé se však přírodou kochali  pouze ve skupinkách a s průvodcem.
Než začnete vážení turisté jásat, tak tady máte ještě jednu upřesňující zprávu. Dohoda o otevření přechodů je kompromisem obcí a správců parku, a ti si kladli své podmínky.  Například to, že trasa k Modrému Sloupu nepovede turisticky nejatraktivnějším směrem přes Luzenské údolí, ale úbočím Špičníku. Důvodem je ptákovina. V  Luzenském údolí je totiž  koncentrace tetřevů vyšší než v úbočí. „Trasa přes Špičník navíc vede mimo rašeliniště a nejvzácnější ekosystémy a biotopy,” řekl pro MF Dnes  ředitel Správy Národního parku František Krejčí a dodal, že i cesta přes Špičník si svoje příznivce určitě najde, protože je v podstatě vyhlídková.
 
Druhou podmínkou ekologů bylo to, že  zprovozněné přechody zůstanou pro turisty otevřené zatím jen dva roky. Během nich budou pracovníci parku sledovat, jak se to podepíše na nejcennějším území Šumavy a zdejší populaci tetřeva.
 
„Tetřev hlušec  se pohybuje tam, kde má potravu a v tom je celý vtip. Po většinu roku žije tetřev skrytě a samotářsky v místech,  kde není rušen přítomností člověka, ale protože si  opatřuje potravu sběrem a hrabáním, klidně dokáže hrabat i na štěrkové cestě, než přes ní přejde. Chcete-li vidět, jak se chová tetřev, podívejte se v drůbežárně na slepici a máte tetřeva, který se živí  bobulemi, jehličím a mravenci, jen v jiných barvách. Problém je v tom, že samice sice snáší  6 až 10 vajec a i když se o kuřata sama po vylíhnutí stará, po  prvním roce života v průměru přežívá jen asi deset procent mláďat. Tetřev navíc chutná predátorům mezi něž patří kuna a liška a aby to nebylo jednoduché, tak vejce z hnízd ještě vybírají straky a vrány,“ řekl nám jeden ze studentů oboru lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, který ještě dodal charakteristiku Tetrao urogallu, která by mu určitě neprošla u zkoušky,  několika  slovy:“ Blbej, ale chráněnej pták.“  
Tetřev, který ovlivňuje přeshraniční turistiku na Šumavě, je známý svým tokáním. K námluvám  k tomu účelu vyhledává za rozbřesku paseky nebo jiná otevřená místa a vydává přitom charakteristické hlasité zvuky.  
 
 


Fotografie
Novináři sledují výklad o Šumavě z německé strany
Modrý sloup a autor článku
U modrého sloupu
U Modrého sloupu
U Modrého sloupu
  
Diskuse Nový příspěvek


žádné příspěvky

 
Statistiky
Počet zobrazení článku (dnes / celkem): 1 / 5089