Sděluji, k návrhu čj. 3726/2004-15 ze dne 13. srpna 2004, tuto připomínku:

Doporučuji, po projednání na zasedání Rady ČSGK dne 1. září 2003, vypustit text nového nesystémového a cizorodého prvku vyhlášky, a to ustanovení § 12a a přílohy 9. Tento názor odůvodňuji takto:

1)       Vyhláška č. 31/1995 Sb. od doby své platnosti nikdy neobsahovala žádná ustanovení o náležitostech dokumentace výsledků zeměměřických činností využívaných  pro správu a vedení státních mapových děl. Tyto náležitosti - bez ohledu na metodu sběru dat (terestrické technologie, fotogrammetrie, GPS) - byly dosud obsahem interních předpisů resortu, například návodu pro obnovu katastrálního operátu. Interní předpisy resortu zeměměřictví a katastru v přiměřené míře podrobnosti vycházejí z teoretických poznatků publikovaných v odborné literatuře (publikace, vysokoškolská skripta apod.).

2)       Pokud by nové ustanovení § 12a mělo ve vyhlášce být, není žádný důvod pro to, aby upravovalo jen metodu GPS a neupravovalo všechny ostatní metody splňující předepsané parametry přesnosti určení bodů. A to systémově v logickém členění na body sítí státního polohového a výškového bodové pole (viz  příloha 1 vyhlášky) a na podrobné body polohopisu nebo výškopisu konkrétních státních mapových děl. Toto řešení se však zdá být pro předpis právní síly prováděcí vyhlášky nadbytečné (viz dále).

3)       Zmocňovací ustanovení § 20 zákona č. 200/1994 Sb. v platném znění neukládá úřadu stanovit vyhláškou předmět, obsah a náležitosti v podrobnosti přiměřené spíše odborné technické literatuře a padesátileté technické praxi a zvyklostem sběru a zpracování dat sítí státních bodových polí a státních mapových děl. Proto i zcela nové metody sběru a zpracování geodat, například GPS, anebo v blízké budoucnosti laserové letecké nebo pozemské skenování pozemských objektů, by neměly být předmětem právní úpravy na úrovni prováděcí vyhlášky zákona. Úřad má možnost zamezit neodbornému využití nových technologií interním předpisem závazným pro resortní pracoviště případně i pro zhotovitele státních děl na základě možných smluvních vztahů.

4)       Z hlediska aplikace metod GPS při určení geodetických, měřických a podrobných  bodů v podrobném měření polohopisu pro účely katastru nemovitostí platí:

a)       Odpovědnost za výsledek měření a zpracování dat do předepsané formy má příslušný úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Tomu odpovídá jeho vzdělání, odborná praxe a prokázání znalostí před zkušební komisí úřadu.

b)       Pracovníci katastrálních pracovišť nejsou - až na ojedinělé výjimky - dostatečně odborně připraveni přezkoumat technické náležitosti a parametry přesnosti údajů získaných aparaturami GPS a dokládaných v protokolech výpočtů a transformací. To platí i pro terestrické metody, protože většina pracovníků katastrálních pracovišť logicky má - opět až na výjimky - velmi omezenou možnost praktických zkušeností s používáním moderní měřické a navazující počítačové technologie.

c)       Opisování průběžných a výsledných dat programů, které jsou součástí GPS systémů, do předepsaných protokolů je zbytečnou formalitou, která bude časem překonána stejně, jako bylo vyplňování kdysi platných tiskopisů o sběru, výpočtech a zpracování dat, když obdobné výsledky poskytovaly v tiskové formě moderní měřicí systémy a počítače pro sběr a zpracování geodat.

d)       Pro právní úpravu je v přiměřené míře příslušná vyhláška č. 190/1996 Sb.

Na závěr přijměte omluvu za jednodenní opoždění připomínek ČSGK, dvoutýdenní lhůta v období dovolených je však opravdu jen minimální dobou na kvalifikované a kolektivní posouzení tak závažné právní úpravy, jakou je novela shora uvedené vyhlášky.

I když jsem si vědom skutečnosti, že úřad není povinen na připomínky odborných společností a vysokých škol odpovědět, velmi bych uvítal sdělení, zda a v jakém rozsahu byla nebo nebyla připomínka ČSGK přijata. Předem děkuji a zdravím.

Ing. Petr Polák, předseda ČSGK

žádné příspěvky