Přes 250 geodetů ze tří zemí  se sešlo na východě Polska 

Ačkoliv více jak 250 účastníků nasměrovali do nejzazšího cípu Polska – do historické Haliče až na ukrajinskou hranici – dějiště této vrcholné akce bylo opravdu překrásné. Letovisko Polańczyk s kongresovým centrem Jawor se nachází v Podkarpatském vojvodství na zalesněném poloostrově „bieszczadského moře“ – Solińského jezera – v podhůří malebných karpatských kopců, jež tvoří bránu do Bieszczadzkiého Parku Narodoweho na polsko-slovensko-ukrajinském pomezí. Dalekou cestu (z Brna 640 km) si někteří z účastníků zpestřili kratičkou zastávkou v blízkém městě Sanok, kde končil svoji železniční anabázi jeden z největších Čechů – literární Haškova postava, voják Josef Švejk. A že je tento románový hrdina i v Polsku náležitě vzpomínán, svědčí i jeho originální socha na zahrádce jedné z hospůdek v historickém centru města.
Úvodní dějství mezinárodních geodetických dnů proběhlo ve čtvrteční podvečer slavnostním zahájením, přivítáním účastníků a čestných hostí. Přítomné pozdravili zástupci tří resortů - za českou stranu místopředseda ČÚZK Ing. Oldřich Pašek, za slovenskou predsedníčka ÚGKK Ing. Jelena Hudcovská a za domácí správu  Krzysztov Cisek. Všichni krátce pohovořili o novinkách a aktualitách ve svých organizacích. Dobrou a družnou náladu nepokazilo ani večerní deštivé počasí, které znemožnilo venkovní „kolacju przy ognisku“. Rožněné klobásy a jaternice spolu s točeným polským pivem byly tedy podávány v sále, kde vyhrávala stylová podkarpatská kapela.

Jak se měří v tunelech  ?

Hlavní šňůra odborných přednášek byla zahájena v pátek dopoledne. Úvodní blok patřil zajištění geodetických služeb při výstavbě významných podzemních staveb. Vlastimil Staněk za Stavebnú fakultu STU Bratislava přiblížil zajištění geodetických měření související s výstavbou dálničních tunelů na Slovensku, které vzhledem ke členitosti terénu představují opravdu úctyhodná díla plně srovnatelná s podobnými stavbami například v Rakousku či Itálii. Ostatně jedno takové v délce téměř 5km – nový tunel pod Braniskom nedaleko Prešova na dálnici D1 – si nemálo účastníků mohlo při své cestě projet v reálu. Nejdelším dálničním tunelem na Slovensku se stane Višňové nedaleko Martina (7,4 km) kde je prozatím proražena průzkumná štola. Karel Křemen z pražského Metrostavu představil dopravní podzemí našeho hlavního města a Janusz Wernik pro změnu rychle postupující výstavbu varšavského metra. Jeho přednáška byla doplněna prezentací v předsálí, kde si zájemci mohli prohlédnout letecké snímky se zákresem tras i dílčí ukázky projektů. V letošním roce slaví metro polské metropole 20 let od zahájení výstavby. Příjemným zpestřením bylo vystoupení polských studentů z varšavské a vroclavské Polytechniky, kteří se díky svým odborným pracím (posuny skalních bloků, opěrných zdí a dokonce i ledovce na Špicberkách) mohou směle měřit se svými „dospělými“ kolegy. Svoje přednášky vhodně obohatili o spoustu fotografií z terénu. 

České a slovenské pozemkové úpravy

Druhý blok byl věnován tématu více než ožehavému – pozemkovým úpravám a souvisejících programů Evropské unie.Tradičně výtečnou prezentaci představila Jana Pivcová z Ministerstva zemědělství ČR. Kromě historického exkursu se posluchači dozvěděli, jak byl využíván předvstupní fond SAPARD a jak jsou nyní využívány operační zemědělské fondy EU. Na léta 2004-05 bylo z fondů na podopatření Pozemkové úpravy doporučeno k financování 166 projektů za téměř 600 miliónů korun. K 31.12.2005 bylo v Česku dokončeno 493 komplexních pozemkových úprav, v současnosti je rozpracováno dalších 710 KPÚ. Za slovenskou stranu představil pozemkové úpravy Ľubomír Suchý z Ministerstva pôdohospodárstva SR. V letech 2003-2013 bude u našich sousedů na  projektech o celkové výměře 124 tisíc ha proinvestována více jak miliarda Sk. Tým Milana Kocába z českého VÚGTK představil v podání Ivany Valdové programové vybavení pro zpracování KPÚ.


Zeměměřiči se nalodili

Stejně jako v jiném oboru, tak i v geodézii platí „nejen prací živ je geodet“. Proto naši polští přátelé připravili na páteční odpoledne příjemný oddechový program na čerstvém vzduchu. Počasí se umoudřilo, takže při výletu lodí po hladině Solińské přehrady dokonce vysvitlo slunce. Cílem byla nedaleká betonová hráz zadržující jezero v délce téměř 27 kilometrů v údolích řek Sanu a Solinky s množstvím dlouhých zátok. Jeden z polských kolegů nám poskytl fundované informace o tomto vodním díle: předválečné plány na výstavbu přehrady byly realizovány až v letech 1960-68, kdy byla postavena hráz o délce 664m, vysoká úctyhodných 82m a zadržující 474 miliónů kubíků vody. Výkon turbín v hrázi je 136 MW. Kromě energetických účelů je jezero využíváno pro rekreaci i turismus. Příjemná procházka po koruně hráze byla obohacena nejen informacemi, ale i dalekými výhledy na pásmo polských polonin na ukrajinské hranici. Že Poláci věnují oddechovým aktivitám v přírodě velkou pozornost, jsme se mohli přesvědčit mimo jiné i díky krásné a barevné turistické informační publikaci, kterou jsme obdrželi spolu s programem při zahájení akce. Večer proběhl ve znamení slavnostní recepce na které promluvili zástupci všech tří odborných svazů. Následující družnou zábavu protáhla většina účastníků až do pozdních nočních (či brzkých ranních) hodin při hudbě a tanci.

O digitálním katastru a vzdálené budoucnosti oboru

Závěrečný jednací den – v sobotu – se počet účastníků nikterak neztenčil. Jediný dopolední přednáškový blok byl věnován využití a poskytování geoinformací v oblasti katastru a zeměměřictví. Hedviga Májovská z bratislavského Geodetického a kartografického ústavu představila projekty Úradu geodézie, kartografie a katastra SR: Geoportál obsahující grafické produkty v podobě digitálních rastrových dat (www.geoportal.sk) a Katastrálny portál umožňující přístup k údajům slovenského KN (www.katasterportal.sk). Není bez zajímavosti, že se na jeho realizaci podílela společnost NESS Czech s.r.o. podobně jako v České republice. Základní zálohová částka při založení uživatelského účtu činí pouhých 100 Sk a od začátku provozu portálu (1.2.2004) bylo založeno více jak 9 tisíc účtů, ze kterých je však aktivních asi jen 1500 uživatelů. Od 1.4.2005 mají státní organizace bezplatný přístup. Podobně Jiří Poláček z ČÚZK představil notoricky známou českou podobu těchto služeb (Dálkový přístup, Nahlížení do KN, Dataz, Nivelaci, ZABAGED, Geoportál ZÚ…) Na samotný závěr měli možnost pozorní posluchači nahlédnout do nepříliš vzdálené budoucnosti – vizualizační 3D technologie – kterou pomocí působivé prezentace představil Karel Novák z opavské Geometry. Aplikace TERRASuite vychází z amerických vojenských technologií a je schopna na základě geoinformací a leteckých či satelitních snímků reálně modelovat terén prakticky kdekoli na světě. Využití se nabízí v mnoha oborech.

Bravo Poláci

Co říci závěrem? Je třeba především poděkovat polským přátelům, kteří nejenže velmi vhodně zvolili témata, ale především akci skvěle a profesionálně zorganizovali, navíc ve velice pěkném a příjemném prostředí. Speciální dík patří organizačnímu garantu akce, věčně usměvavému a sympatickému Andrzeji Pachutovi, který se pečlivě a neúnavně věnoval všem zúčastněným. Polští organizátoři tak letos nasadili pomyslnou laťku hodně vysoko, takže příští rok, na již XII. ročníku Mezinárodních česko-slovensko-polských geodetických dnů v Rožnově pod Radhoštěm bude rozhodně na co navazovat.

 

Ivo Krčmář, Jaroslav Švec (Spolek zeměměřičů Brno)

Rok po Piešťanech

Upynul právě jeden rok, jeden měsíc a jeden den od chvíle, kdy byly ukončeny jubilejní X. Medzinárodné Slovensko-Poľsko-České geodetické dni v Piešťanech a již dnes 9.června 2005 začnou v polském Polańczyku XI. Międzynarodowe Polsko-Czesko-Słowackie Dni Geodezji, na které se sjíždějí účastníci ze všech koutů Polska, Česka i Slovenska.

Odborný program byl rozdělen do tří tématických částí a protože přednesené referáty jsou zpracovány v publikaci Zbiór referatów a považuji za příslovečné „nošení dříví do lesa“ opisování již napsaného, bude tento příspěvek věnován tomu,  co ve sborníku nenajdete.


Směr Dukla 

Jako každý rok, vyslal Spolek zeměměřičů Brno na toto mezinárodní setkání geodetů několik svých členů (letos jich bylo 8). Po prostudování mapy byl (vzhledem k počtu km) naplánován odjezd přesně za raního kuropění, odměnou za trochu nepohodlí a časné ranní vstávání nám byl prakticky nulový provoz na silnici a proto cesta ubíhala velmi rychle a na Slovensku jsme byli „cobydup“,  další cestování nám zpestřovali hlavně „Jestřábi“ v plné pohotovosti. Rozmarné počasí, které nás provázelo celou cestu, se jako zázrakem umoudřilo a při krátké zastávce u dukelského památníku nespadla ani kapka.

 

Informace: Památník československé Armády na Dukle je spolu s hřbitovem padlých vojáků národní kulturní památkou SR. Na tomto hřbitově našlo místo posledního odpočinku 565 příslušníků československého Armádního sboru, kteří padli v době karpatsko-dukelské operace při osvobozovaní Československa.  Památník na jejich počest- 28 m vysoký pylon - byl postaven v roce 1949 a pří příležitosti 20. výročí bojů o Dukelský průsmyk byl doplněn monumentálním bronzovým sousoším Žalujem. Součástí památníku je i vyhlídková věž (49m), z jejího vrcholu si lze prohlédnout celý terén Karpatsko-dukelské operace.

 

Po přejezdu hraničního přechodu Medzilaborce-Barwinek, nám do cíle chybělo již jen 77 km po polských silnicích, což jsme i díky dobré práce navigátorky bez problémů zvládli. A tak jsme šťastně dorazili na místo určení – pensjonat „JAWOR“ – Polańczyk nad Zalewem Solińskim (49°22‘ s.š., 22°25‘ v.d.) – Bieszczady Zachodnie – POLSKA.

Zahajovací den patřil zdravicím 

Když  dorazil i ztracený autobus, který přivezl většinu slovenských kolegů, nic již nebránilo zahájení akce.

Za předsednický stůl usedli zástupci všech tří národních odborných sdružení, pánové: Eduard Maták (Slovenská spoločnosť geodetov a kartografov) – Kazimierz Czarnecki (Stowarzyszenie Geodetów Polskich) – Petr Polák (Český svaz geodetů a kartografů).

Všechny přítomné přivítali za pořadatele  panové  Andrzej Pachuta a Krzysztof Cisek. Poté se postupně ujali slova pánové Czarnecki, Maták a Polák.

Po vystoupení předsedkyně ÚGKK SR Jeleny Hudcovské a mistpředsedy ČÚZK Oldřicha Paška byl oficiální program prvního dne vyčerpán. Večerní „Kolacja przy ognisku“ byla díky počasí přeložena pod střechu, ale opékané pohoštění s pivem a hudebním doprovodem lidové muziky, přispěly k tomu, že tato nedobrovolná změna dobrou náladu účastníků nezkazila.

Dopravní stavby a pozemkové upravy  

Druhý den začal vlastní odborný program

–        1.téma: geodetická činnost pro podzemní dopravní stavby

–        2.téma: pozemkové úpravy z hlediska účasti v programech EU.

V průběhu dopoledne vystoupili s krátkými příspěvky polští studenti a seznámili posluchače s projekty, kterých se tito budoucí odborníci zúčastňují – za zmínku stojí již 32 let trvající sledování skalních bloků. Taková práce je zajisté přínosem, a to nejen pro studenty, kteří si tak mohou ověřit své znalosti přímo v terénu, ale i pro organizace, které konkrétní výsledky využívají. Nevím jak funguje sepětí teorie s praxi v Česku, ale pokud existuje dlouhodobá a smysluplná spolupráce škol a zbytku světa, nebylo by špatné tuto činnost na takto významném podniku prezentovat.

Pozdní odpoledne bylo vyhraženo pro exkurzi na hráz Solińské přehradní nádrže, kam jsme se přepravili ve skupinách přívozem. Jaké však bylo naše překvapení, když odplouvající loď sebou odvážela i přistávací molo. Toto opatření jsme pochopili při návratu, zvedl se vítr, na vodě se začaly dělat vlnky a loďka popojížděla kolem břehu, věru se jí můstek hodil.

Informace: V rozmezí 4 let byla postavena největší říční hráz a hydroelektrárna v Polsku, za niž se v horách doširoka rozlilo "bieszczadzkie morze". Řeka San, pramenící pod horou Opołonek (1029 m), sbírá vodu v Bieszczadach z plochy kolem 2 tisíc kilometrů čtverečních, asi 140 km od počátku se jí do cest postavilo dílo lidských rukou. Přehradní hráz je 82 metrů vysoká, 664 metrů dlouhá a na její stavbu bylo potřeba 820 tisíc metrů krychlových betonu, váží přibližně 2 tice tun. Hydroelektrárna se 4 turbínami má výkon 136 megawatů, přičemž dvě menší turbíny (každá s výkonem 20 MW) jsou reverzní a slouží jak k výrobě elektřiny, tak také pro přečerpávání vody z níže položené přehrady v Myczkowcach, která je tzv.. "zbiornikiem wyrównania dobowego" pro přehradu v Soline. Přehrada i elektrárna byli do provozu uvedeny 20.ssss 1968 a tím byla ukončena první etapa využití řeky San, která může dodávat ročně 1 mld KWh elektrické energie.

Páteční gala večeře s nespočetným množstvím chodů, slavnostní chvíle při předávání pamětních plaket od Slovenské spoločnosti a tanec při živé hudbě, zakončily společenskou část tohoto setkání.

Sobotní dopoledne bylo věnováno poslednímu bloku přednášek s názvem – místo geodezie na trhu geoinformací – a již zazněla poslední slova rozloučení s právě končícími dny, pomyslnou štafetu pořadatele převzala česká strana a účastníci se rozjeli do svých domovů.

 

Nashledanou v roce 2006 na XII. Mezinárodních Česko-Slovensko-Polských geodetických dnech v Rožnově pod Radhoštěm.

 

 

Margita Kratochvílová