Průtrž mračen tu byla deset minut po devatenácté hodině a  následnou čtvrthodinu totiž tak intenzivní, že  městská kanalizace  nestačila pobrat přívalovou vodu. Z okapů střech otékají proudy vody a stříkají na ulice, jako naplno  z hasičské hadice.  Středem města okolo kostela a zámku  po komunikaci se valící proudy  vody postačily  zkušenému   kanoistovi pro divoký sjezd městem. Kdo však v tuto  dobu má zrovna kanoi a pádlo po ruce. Brodíme se po chodníku vodou a voda dosahuje až k našim lítkům. Na náměstí přijela právě pravidelná autobusová linka směřující do Prahy a  řidič autobusu se nestačí divit. „Tohle  jsem ještě  neviděl,“ říká přesně v 19.20 hodin, když otevírá  dvéře. V tu chvíli  jen jeden centimetr schází, aby se mu voda nenalila na první nástupní  schod autobusu. Uvnitř už sedí dva cizinci a fotografují přes sklo  valící se vodu. Autobus odjíždí. V otevřených oknech sledují neobvyklý jev jen někteří obyvatelé města.   Ve dvéřích jedné  restaurace stojí dívka, která povodeň fotí na svůj mobil. Kdo chce přejít přes ulici, má v tu chvíli prostě smůlu. „Jak to vypadá  dole, kde tato  mohutná valící se voda natéká do koryta zdejšího Jalového potoka,  se můžeme jen domýšlet. Autobus jedoucí do Prahy právě vyjel  z města. Na displeji je čas 19.25 a  řidič vypíná stěrače. Přestalo právě pršet. Město nad Černými lesy zažilo událost, která bude určitě zapsána v městské kronice.